Možná jsi to už někdy slyšela. Nebo sis to sama řekla: „Rituály jsou jen něco navíc. Něco, čemu se můžu věnovat, až bude klid… až budu mít všechno hotovo… až mi zbyde čas.“
Ale pravda je, že to tak být nemusí. Rituály nejsou přepychem, který si dopřejeme jen tehdy, když všechno funguje. Naopak – jsou přirozenou součástí života, prostupují všemi jeho rytmy, vrstvami i oblastmi.
Možná tě dosud nenapadlo na ně nahlížet tímto způsobem, ale pojďme se spolu podívat, jak rituály souvisí s Maslowovou pyramidou potřeb. A už teď můžu prozradit, že ať se podíváme do kterékoli úrovně této pyramidy, rituály jsou přítomné v každé z nich...
Psycholog Abraham Maslow ve 40. letech 20. století popsal, že člověk naplňuje své potřeby v několika vrstvách, které na sebe navazují. V první části pyramidy jsou základní fyzické potřeby – jídlo a spánek. Jsou naspod, protože tvoří náš základ – to nejdůležitější, co zajišťuje samotné přežití. I proto zabírají největší prostor v celé pyramidě. Výše se nacházejí potřeby vztahové, emocionální a společenské – tedy sounáležitost, uznání a láska. A na samotném vrcholu stojí potřeba seberealizace – přirozená lidská touha po růstu, naplnění a smyslu.
Maslow sice původně nemluvil o duchovním rozměru, ale mnozí jeho pokračovatelé později přidali ještě jeden vrchol – potřebu přesahu, duchovní spojení, hledání jednoty s něčím větším, než jsme my sami – to co nás přesahuje.
Maslowova teorie bývá často vykládána tak, že k vyšším vrstvám se můžeme dostat teprve tehdy, když máme naplněné ty nižší. Ale život takto jednoduše nefunguje. Ve skutečnosti mezi těmito úrovněmi neustále proplouváme – někdy máme naplněné základní potřeby, jindy se ztrácíme ve vztazích, hledáme smysl nebo kontakt s tím, co nás přesahuje. A v následujících řádcích si samy přečtete, že rituály nejsou pouze tím nejvyšším patrem pyramidy…
Na úrovni fyzických potřeb nám rituály pomáhají zastavit se, naslouchat tělu a opečovat jej. Mohou to být ranní dechové cvičení, vědomé a pomalé pití nápoje, pohyb podle toho, co nám šeptá naše tělo, tanec a spoustu dalších činností. Všechny tyto drobné činy nás vrací zpátky do těla a uzemňují nás. Pomáhají nám cítit, že jsme doma ve svém těle. Když je nám těžko, právě tento návrat k jednoduchému rytmu může být to nejvíce léčivé. Do této kategorie můžeme zařadit hlavně každodenní rituály nebo nalaďování se na vlastní měsíční rytmus a cykličnost, v čemž nám ženám nejvíce pomáhají lunární rituály.
Když se cítíme zraněné, ohrožené nebo zmatené, rituál nám může vytvořit posvátný prostor kolem nás. Tím, že se k určitému úkonu a rituálům pravidelně vracíme, dáváme tělu i mysli zprávu: “Jsem tu – sama pro sebe. Starám se o sebe, zajímám se o sebe. – Jsem schopná se o sebe postarat.” Do této kategorie můžeme zařadit všechny rituály, které nám v daném okamžiku pomáhají se cítit lépe, ale můžeme tu zařadit také všechny rituály, které nám pomáhají pečovat o náš domov, jakožto náš vlastní posvátný chrám (i o tom se bavíme v tématu každodenních rituálů v kurzu Magický den).
Maslowova pyramida v propojenosti s rituály
Člověk potřebuje vztahy, sdílení a pocit, že někam patří. Pro nás, ženy, je to obzvlášť důležité – vztahovost je naší přirozeností. A právě tehdy, když se cítíme jiné, nepochopené nebo odpojené od okolí, začínáme vnímat, jak hlubokou hodnotu má opravdové propojení. Proto jsou pro nás tak výživné ženské kruhy – prostor, kde můžeme být samy sebou, sdílet, naslouchat a být přijaty. Takto to bylo po generace přirozené – ženy se scházely, aby se podporovaly, radily si a oslavovaly život.
Proto do této oblasti patří všechny rituály zaměřené na oslavu ženství, přechodové rituály, oslavy nového života i osobní proměny – pomáhají nám cítit, že nejsme samy. Patří sem ale i rituály, které prohlubují lásku v partnerském vztahu, mateřské rituály či rituály pro naše děti – všechny nás spojují, posilují a otevírají srdce.
Mnoho z toho, co už bylo řečeno, můžeme zařadit i sem. Rituály, které oslavují naše přechody a životní etapy – narozeniny, mateřství, menopauzu či nové začátky – nám pomáhají uvidět samy sebe v celistvosti. Zastavit se, ohlédnout a říct si: „Podívej, co všechno jsem zvládla.“ Takové chvíle posilují naši sebehodnotu, vděčnost i důvěru ve vlastní cestu. Jsou připomínkou, že jsme dost – přesně takové, jaké jsme teď.
Někdy ale potřebujeme jít ještě hlouběji. Vrátit se zpátky do minulosti a podívat se na místa, kde se naše sebeúcta nebo schopnost ocenit sama sebe někde cestou ztratila. Často totiž právě v našem dětství leží kořeny toho, proč si nedokážeme dostatečně vážit samy sebe. A právě tam, v příbězích našeho rodu, bývají skryté i klíče k uzdravení.
Proto je tak důležité věnovat pozornost léčení rodové linie – návratu k předkům, pochopení jejich příběhů a uvolnění všeho, co už nám neslouží. Rituály, které s tímto tématem pracují, nám pomáhají přijmout vlastní minulost, uzdravit stará zranění a znovu získat sílu, která z našeho rodu pramení.
Na vrcholu pyramidy stojí potřeba seberealizace – přirozená lidská touha růst, rozvíjet se a naplňovat svůj vnitřní potenciál. Jak jsme si říkaly na začátku, právě sem můžeme zařadit i potřebu hledání a nacházení přesahu – duchovní rozměr života, který nám dává pocit smyslu a spojení s něčím větším, než jsme my samy. V této rovině se rituál stává branou k duši. Pomáhá nám naladit se na jemnější vrstvy bytí, rozpoznat vlastní vnitřní hlas a naslouchat intuici.
Patří sem všechny rituály, které nás propojují s rytmy a cykly přírody – se střídáním ročních období, s živly, ale také s proměnami Měsíce. Zahrnujeme sem i lunární rituály, které nás ladí na měsíční cykly a podporují ženskou intuici, nebo sezónní rituály, díky nimž vnímáme proměny kolem sebe i v sobě.
Do této oblasti patří také rituály s archetypy ženství – v nich se setkáváme s různými částmi sebe samých, s jejich silou, jemností i moudrostí. A v neposlední řadě sem patří i rituály v přírodě, kde se necháváme vést její energií, tichem a přítomností.
Možná právě tehdy, když se ocitneme v nižších patrech pyramidy – když se necítíme v bezpečí, procházíme krizí nebo se v našem životě něco rozpadá – má rituál tu největší sílu. Pomáhá nám zastavit se a znovu se ukotvit, vytvořit si malý pevný bod v nejistotě.
Rituál nás přenáší z každodenní reality do posvátného prostoru, kde se čas na chvíli zastaví a kde je možné znovu se nadechnout. A když se pak vracíme zpět do běžného života, už nikdy nejsme úplně stejné jako dřív – protože jsme se dotkly své vnitřní síly, hloubky a moudrosti.
Rituály nám připomínají, že i v náročných obdobích můžeme nalézt klid a smysl. Jsou jako most mezi tím, co právě prožíváme, a tím, kam se chceme vydat dál.
Rituály nejsou až pro ty, kdo „mají hotovo“. Naopak – jsou prostředkem, jak život zvládat s větší lehkostí, vědomím a laskavostí. Pomáhají nám dýchat, když je těžko. Připomínají rytmus, když se ztratíme v chaosu. Spojují nás, když se cítíme samy.
Rituál je mnohem víc než každodenní návyk. Je to vědomý a posvátný okamžik, který přináší hloubku a smysl do našeho života. Pomáhá nám uvědomit si, co končí, co začíná a s úctou i pokorou projít proměnou, která se v nás děje.
Rituály jsou také kotvami času – připomínají nám, kam patříme, a dávají našemu životu tvar i kontinuitu. Vnášejí do našich dní magičnost, proměňují i obyčejné chvíle ve výjimečné prožitky a umožňují nám znovuobjevovat kouzlo života v jeho nejprostší podobě.
Rituál je způsob, jak se dotknout posvátna v obyčejném dni. Je mostem mezi tím, co prožíváme tady na zemi, a tím, co nás přesahuje. A právě tím se dotýká všech vrstev pyramidy – od těla až po duši…